Pravidla jízdy v kolonách

Uspořádání kolony

Jezdci v koloně, skupině vytvoří dvouřadou formaci s uspořádáním cik-cak. První jezdec vede kolonu, je vedoucím jezdcem (Road Captain) a jede vždy vlevo. Může tak lépe vidět celou kolonu ve zpětných zrcátkách a může sledovat i dojíždějící a předjíždějící auta. Je i nápadnější pro protijedoucí vozidla. Druhý v pořadí je Prezident a jede v pravé řadě za vedoucím jezdcem s asi sekundovým intervalem, ten jediný může kdykoliv přebrat funkci Road Captaina, třetí a další jedou "sršni". Další jezdci pak zabírají střídavě levé a pravé pozice v jízdním pruhu tak, aby měli zhruba dvousekundovou vzdálenost od jezdů před nimi a tedy sekundovou vzdálenost od jezdce diagonálně vpředu. Tento způsob řazení jezdců dává dostatek prostoru pro bezpečné manévrování (žádné motocykly nejedou v jednom okamžiku vedle sebe). Takové řazení mašin zabraňuje automobilům předjíždět "myškováním" jednotlivé jezdce a vtlačovat se do kolony mezi motorky. Předposlední jezdec jede Vlajkonoš a má funkci zadního "sršně" a dle pokynů posledního jezdce předává zprávu vedoucímu jezdci. Poslední jezdec (zadní střelec, Tail Gunner) může jet na kterékoliv straně jízdního pruhu. Mění svou polohu podle momentální potřeby a situace.

Odstupy mezi sebou, minimálně jedna délka motorky, nejvíce 3 délky motorky (při rychlosti cca 60-80km/hod.). Vedle sebe musíš mít prostě místo na úhybný manévr!

Někomu vyhovuje více jízda vlevo, někomu vpravo a někdo je pod obojí. Zamyslete se nad tím, jaká pozice Vám více vyhovuje a najděte si podle toho místo v koloně, pojede se Vám lépe.

Vedoucí jezdec, Road Captain

Po dobu, kdy vede kolonu, je jejím nejdůležitějším členem. Jeho jízda určuje jak jede celá kolona. Jeho práce začíná dlouho před odjezdem naplánováním trasy a končí teprve až zaparkováním motorek v cíli. Vedoucí jezdec určuje pořadí jezdců v koloně, rychlost a směr jízdy, rozhoduje o zastavení celé skupiny u čerpacích stanic, restaurantů, odpočívadel atd. Pečlivě zvažuje, kdy a kde může kolona bezpečně předjíždět apod. Vede kolonu tak, aby jela rovnoměrnou rychlostí, neroztrhala se, jela bezpečně a neztratila nikoho z jezdců. Musí sledovat stav silnice před kolonou a stav kolony za sebou. Musí vědět, jak je kolona dlouhá, řídí odbočování, předjíždění, změnu jízdních pruhů, výjezdy z dálnice apod. Jeho úkolem je zajistit maximální bezpečnost skupiny a držet celou formaci pohromadě. Musí včas změnit směr, aby se všichni jezdci stačili zařadit do odbočovacího pruhu atd.

Před odjezdem vydá vedoucí jezdec pokyny závazné pro všechny jezdce. Stručně připomene povinnost ukázněné a disciplinované jízdy, pravidla jízdy v koloně a povinnost je striktně dodržovat. Pokud má z dřívějších jízd vědomost, že někdo pravidla bere laxně nebo že se dopouští opakovaně jezdecké chyby (např. velká nebo malá vzdálenost mezi jezdci, přejíždění z řady do řady apod.) tak mu to jmenovitě připomene. Seznámí jezdce se signály, které bude za jízdy používat. Uvádí se řada signálů, ale osvědčilo se používat minimum signálů, v zásadě jen zvedat ruku, když kolona předjíždí pro upozornění jezdců, že je volno a mohou předjíždět, nebo ukazovat rukou směr na křižovatkách pro "sršně". Každý v koloně, bez ohledu na signály, je povinen sledovat cestu a jet samostatně. Jednotlivec odpovídá za to, že se nenaboří do jezdce před sebou nebo vedle sebe a za to, že neztratí jezdce za sebou. Určí pořadí jezdců v koloně, je-li to zapotřebí. Zásadně si zjistí, zda bude mít v koloně jezdce s malými zkušenostmi nebo jezdce jezdící pomaleji a těm vykáže místo za sebou. Zkušení jezdci se řadí samostatně do kolony. Seznámí všechny, kam kolona jede (cíl) a místa kde bude zastavovat. Připomene zásadu "sleduj jezdce za sebou, a když ho nevidíš tak zastav". Je to jediná záruka toho, že se kolona neroztrhne a nikoho neztratí. Upozorní jezdce na kázeň a pořádek v koloně. Pozor, vedoucí jezdec nevidí a nespočítá za jízdy víc než 6 - 8 motorek za sebou. Víc je možné spočítat jenom v dlouhé a přehledné zatáčce! Buďte si vědomi, že vedoucí jezdec u delší kolony si nemůže být jistý, že za ním jedou všichni. Určí posledního jezdce, měl by to být dobrý jezdec znalý trasy a schopný zajistit pomoc pro jezdce s poruchou apod. Dohodne si s ním signál připravenosti kolony k odjezdu a jednání při přetržení kolony. Určí "sršně", a dává jim pokyny, signálem ruky a to tak aby bylo patrné, kde mají sršni stavět či hlídat provoz, pro bezpečný průjezd křižovatkami či odbočkami. Je výhodné, zvlášť u delší kolony, když je z dálky poslední jezdec něčím nápadný - blikající blinkr, barevné světlo apod. Je praktické když první a poslední jezdec mají vesty nápadné signální barvy. Před odjezdem kolony přehlédne, zda jsou za ním určení jezdci a po signálu posledního jezdce, že všichni mají natočeny motory a jsou připraveni, odjíždí sníženou rychlostí. Teprve když všichni jedou a kolona se seřadí tak akceleruje na dohodnutou rychlost.

Sršeň

Výstražné vesty budou mít pouze sršni (jezdci, kteří uzavírají křižovatky), max. první a poslední jezdec. Sršni mohou být pouze zdatní jezdci. Sršni musí být před vyjížďkou zcela v kondici a střízliví, záleží na nich bezpečnost celé kolony! Sršeň poslouchá pokyny vedoucího jezdce, ale i posledního jezdce. Sršeň má jako jediný v koloně absolutní právo bezpečně předjíždět kohokoliv. Kolona mu musí vždy uvolnit místo v "cik-caku" tak, aby se mohl při předjíždění bezpečně schovat. Poté co sršeň tuto "schovku" opustí, kolona zaujme zpět formaci cik-cak.

Sršeň vjezdem do křižovatky či kruhového objezdu reguluje dopravu a zamezuje vjezdu vozidel do kolony. Při vjezdu do křižovatky či kruhového objezdu, sršeň z motorky nejlépe sesedne a dává znamení koloně, že může projet. Pro některé křižovatky a kruhové objezdy je potřeba spolupráce dvou sršňů, a to tak, aby stavěli například dopravu v obou jízdních pruzích nebo na vjezdech na kruhový objezd. Na nechráněném přejezdu sršeň předjede kolonu, odstaví motorku, a ukazuje koloně, zda může, popř. nemůže projet přejezdem. Sršni se řadí za Prezidentem tak, jak dojedou čelo kolony, a čekají v pořadí na úkol daný prvním jezdcem. V případě, že se do kolony i přes veškerá opatření dostane jiné motorové vozidlo, je úkolem sršně mu slušně a bezpečně pro všechny naznačit, že by např. mohl zpomalit či zastavit, aby se kolona zase ucelila. Sršeň to samé dělá pokud je před kolonou pomalu jedoucí vozidlo.

Pro všechny: sledovat zrcátka! A umožnit bezpečné předjetí sršňům!

Poslední jezdec, zadní střelec, Tail Gunner

Tuto funkci zastává Viceprezident, nebo osoba určená vedoucím jezdcem. Zadní jezdec je prodloužené oko vedoucího jezdce a zodpovídá za bezpečnost kolony ze zadní strany. Nemá určené pevné místo ve formaci vpravo či vlevo, volí svoji pozici dle potřeby. Stejně tak podle situace může zvětšit odstup od jezdce před sebou. Sleduje formaci a jízdu členů kolony. Ty, kteří nedodržují pravidla v jízdě kolony napomene a upozorní vedoucího jezdce. Hlídá zejména předjíždějící vozidla a vozidla, která se jeví tak, že jsou řízena agresivním řidičem. Při jízdě na silnici se dvěma a více pruhy navíc sleduje vedoucího jezdce, a jakmile ten přejede do vedlejšího pruhu, přejíždí současně s ním. Tím uzavře zezadu kolonu a umožní ostatním jezdcům změnit jízdní pruh, omezí nebezpečí zezadu náhle přijíždějících vozidel a zamezí i tomu, aby se do kolony vmísila jiná vozidla. Jeho povinností je postarat se o odpadlé jezdce. Jeho pomocníkem je Vlajkonoš a řídí se jeho pokyny. Při odjezdu kolony z místa zastavení se řadí na poslední místo a když zjistí, že všichni jsou připraveni k jízdě a mají nastartovány motory dá vedoucímu jezdci signál k odjezdu. Pozor, čím delší kolona, tím je činnost posledního jezdce náročnější.

Méně zkušení jezdci a jezdci na slabších strojích

Jezdci s menšími jezdeckými zkušenostmi, jezdci, kteří nemají zkušenosti s jízdou v koloně a jezdci zvyklí jezdit výrazně pomaleji než je dohodnutá rychlost jízdy kolony, jsou vedoucím jezdcem zařazeni na pozice vpředu a jsou povinni toto místo dodržovat. Je-li to zapotřebí, jsou před jízdou poučeni podrobněji. Rychlost a styl jízdy kolony přizpůsobí vedoucí jezdec schopnostem těchto jezdců.

Dorovnání výpadku v koloně

Vypadne-li jezdec z kolony z jakýchkoliv důvodů, je zapotřebí mezeru co nejdříve zacelit. Děje se to tak, že jezdec jedoucí v řadě za odpadlým jezdcem se dotáhne na jeho místo, předjede tedy jezdce jedoucího ve vedlejší řadě před ním. Zásadně je nepřípustné vyplnit mezeru přejetím z řady do řady (z pravé řady do levé a naopak), je to nebezpečný manévr a zasáhne celou kolonu.

Chování jednotlivce

Jízda v koloně vyžaduje kázeň a disciplinu. Jízda je náročná a je nutné jet tak aby byla bezpečná. Každý jezdec jedoucí v koloně odpovídá za svoji jízdu, za svoji bezpečnost a za bezpečnost svých kamarádů. Pravidla jízdy v koloně jen zvyšují míru bezpečnosti, ale nesnímají z nikoho žádnou zodpovědnost. Uvědomte si, že jízda v koloně je náročnější než samostatná jízda a proto musíte o hodně více sledovat silnici a ostatní jezdce. Zvlášť je nutné pečlivě sledovat jezdce před sebou, vedle sebe a především předjíždějící sršně. O jezdce za sebou se můžete starat méně, stará se o Vás on.

Řazení při zastavení, např. na červenou

Při zastavení se jezdci kolony řadí do dvojstupu ve stejném pořadí, jaké mají v koloně s minimálními odstupy. Pokud kolona stojí na červenou - všichni jezdci sledují semafor (nikoli záda jezdce před sebou). Pouze pokud všichni sledují semafor, je možné po naskočení zelené odjet prakticky v jednom "balíku". Pokud kolona neodjede na zelenou v jednom "balíku" (jezdci místo na semafor budou koukat na záda toho před nimi a teprve po jeho odjezdu se budou rozjíždět) je na víceproudové komunikaci více než jisté, že do kolony vjedou a kolonu tím pádem roztrhají řidiči z vedlejších jízdních pruhů. Zde, pokud to dopravní situace dovolí, je možné jet na červenou a to za pomoci sršňů regulujících dopravu, a to tak, aby nebyl způsoben zmatek či nebyl kdokoliv ohrožen.

Přechod na jízdu v zástupu

Na úzké silnici nebo tam, kde není možné z jiných důvodů jet ve dvojstupu, přejde kolona samovolně v jízdu v zástupu s použitím metody zipu. Vzdálenost mezi jezdci se prodlouží. Jakmile to situace dovolí tak se kolona opět s použitím principu Zipu vrátí do dvojstupu a zkrátí jízdní rozestupy.

Tankování

Všichni by měli mít před jízdou plnou nádrž. Tankuje se na pokyn vedoucího jezdce vždy po cca 50 až 100 km, není-li dohodnuto jinak. Tankuje se tak, že se řadí motorky ke všem volným stojanům, po načerpání dojde jezdec co nejrychleji zaplatit palivo a uvolní stojan a teprve poté si jde něco koupit, vyčůrat, nebo zakouřit. Při tankovací zastávce každý natankuje plnou nádrž a vyčůrá se (ať ho to pak nepopadne při jízdě v koloně a nestaví), dá si kafe atd. Za jízdy kolony není možné splnit každému jeho individuální přání na vykonání této činnosti, to by se stále jenom stálo. Odjíždí se napokyn vedoucího jezdce a nikdo nezdržuje.

Jízda přes město

Průjezd městem je pro kolonu velmi náročný. Před městem je zapotřebí kolonu zpomalit a zkrátit jízdní odstupy na minimum. Riziko roztržení kolony roste s její délkou. Největší riziko je zejména při odbočování z vedlejší na hlavní a při průjezdu kolony přes křižovatku řízenou světly. Zde se nejvíce musí soustředit sršni, a to nejen na pokyny vedoucího jezdce, ale i na svou intuici (ne zbrklost). Schopnost vedoucího jezdce sledovat kolonu za sebou je značně omezena. Je nutné, aby všichni podle pokynů sršňů věděli, kam se jede. Pokud se kolona roztrhne, rozsype, a tak se vždy za vesnicí nebo městem na bezpečném místě zpomalí, nebo zastaví a vyčká se na všechny jezdce v koloně. Nejsložitější je to především v cizině nebo ve velkém a úplně neznámém městě.

Setkání s jinou kolonou

Setkají-li se dvě kolony motorek, vedoucí jezdci se dohodnou, zda se pojede dál společně. Jedou-li dvě kolony po přechodnou dobu společně tak se zařadí za sebe a jezdci obou kolon se mezi sebou nemísí. Pokud jedou samostatně je zapotřebí mezi kolonami dodržovat dostatečný odstup, který umožní ostatním vozidlům bezpečné předjetí.

Předjíždění

Kolona se pohybuje většinou ustálenou rychlostí prakticky shodnou s rychlostí ostatních vozidel na silnici, tím se automaticky sníží počet situací, kdy někdo cizí předjíždí kolonu, a také situací kdy naopak kolona předjíždí pomalejší vozidlo. Občas se tomu ale nedá vyhnout. Když předjíždí cizí vozidlo je nejlépe mu předjíždění umožnit, uhnout vpravo a rukou naznačit, že o něm víte. Čím dřív předjede, tím lépe. Složitější je opačná situace, když se na silnici najde loudal nebo pomalý kamion, musí se kolona pustit do předjíždění. Pozor, je to obtížný a zdlouhavý manévr. Vedoucí jezdec musí začít předjíždět teprve tehdy, kdy má naději, že v krátkém čase budou moci postupně předjet všichni jezdci. Je při tom třeba brát ohled na méně zkušené jezdce. Při předjíždění maximálně využijte akceleraci motorky, abyste předjeli v co nejkratším čase a rychle pokračujte co nejdál před předjížděné vozidlo. Necháte tím prostor pro jezdce za vámi, aby měli dost místa na zařazení před předjížděné vozidlo. Kolona zásadně předjíždí v pořadí jezdců, vyvarujte se toho, abyste předjeli váhajícího jezdce před sebou! Ti, kteří už předjeli, vidí o hodně dál, zda se neblíží protijedoucí vozidlo, a je tedy praktické dát jezdcům za sebou zdvižením ruky signál, že je silnice volná. Pozor, je to jen upozornění, nikoliv pokyn předjížděj bezhlavě! Po předjetí se kolona rovná zpět do tvaru.

Signály a jejich předávání

Vedoucí jezdec si před jízdou dohodne signály a pokyny pro sršně individuálně a nezaměnitelně. Toto jsou obecné signály pro všechny v koloně: